„Utíkejte pomalu.“
Petr (kat) při útěku z vězení.
„Šikanování praktikantů je zakázané,“ Vojta.
„To není šikanování, to je úkolování,“ Anejda.
Pepooooo, ukaž šampón.
„Je čerstvá?“ … „Není čerstvá!“
„Běžím pro zebru a zakopla jsem o žirafu.“
Zuzanka při uspávání ve stanu po písknutí: „Nááášup, děšet, děvět,…“
Tváříme se radostně… Běžíme s úsměvem.
„Další úspěch do Vševěda, chytil jsem raka.“
„Jé, já mám na ruce píšťalku.“
Krysátko na ruce s píďalkou
„Už to vidím, jak přijdu do řemeslnejch potřeb… Máte padesátery dětské pracovní rukavice?“ Luky
Laďa na Janka: „Si vedoucí, veď nás.“
„Fičíííím…“
„Když mi bylo šest, tak byl pravěk.“
Veru vzpomíná na dětství.
Když je blbá hlava, trpí celý tělo.
Vyrážíme na putování za novým domovem a rozdělujeme se do skupin:
„Skupina Bé, protože si ponese vše na bééédrech jde s Lukášem.“
„Skupina Cé, tedy malí…“ „… cé, protože se budou courat.“ „jde s Bárou.“
„A skupina Á, tedy praotec se poveze na vozech a potáhne vaše věci, tak doufejte, že se večer najdeme, jinak budete spát někde v pangejtu.“
„Je to tu hrozný, pořád musíme něco dělat… a hlavně ty rozcvičky.“
„Ty větve támhle!“ křičí Matýsek na jedno z dětí. Ty geny se prostě nezapřou.
„Kde je vlajka?“
„V lékárně.“
„Vlku, kde máš pláštěnku?
„Já ji nemůžu najít.“
„Mazej!“
Po cca 30 minutách „Mám ji!“
„Všechno se dozvíte včas.“
„Měl být mozákový květáček.“
Martina
„Kdo je Zetor?“
„To je traktor.“
„Ten už nejezdí.“
„Kde je Aďa?“
„Aďa je na malinách.“
„Ten hermelín fakt dobře drbe.“
Anejda se drbe krabičkou od hemelínu.
„Pepuku, zahraj něco, co máš rád.“
„Já hraju rád všechno.“
„Je divnej,“ Laďa.
Za císařovny Anejdičky zakázaly se rozcvičky,
za císařovny Anejdičky zakázal se puťák.
Lukáš vstává, Zetor vstává,
Lukáš vstává, Zetor vstává,
Lukáš vstává, Zetor vstává,
Lukáš vstává, Sednout.
„Kdo to je?“ Zuzanka.
„Skauti.“
Po asi půl hodince: „A kdo pozval ty Éskymáky?“
„Vem si ohradu a můžeš jít.“
Bára
Zdravotnice Maruška: „… no to teda nevím, co budeme dělat.“
Zuzanka: „No to bys měla vědět ty.“
Niki svolává skupinku.
Honza K. uznale: „To má v krvi.“
Niki: „Mamůůůů…“
„Už zase lovíš mamuta?“ (nová přezdívka Verči)
„Já tady nejsem od toho, abych si mohl stěžovat.“
Vojta
„Co je to za holku?“
„To je Janek. Ten už má dneska tři děti.“
Luky nad fotkama.
Některá z holčiček, ukazuje na velký obrázek bobříka: „Čičí.“
„Anejdo, nevyhazuj mi ten pytlík,“ Eliška Ř.
„Proč?“ Anejda.
„Já v něm mám tu… ploštici.“
Bu … bu … bu … buřtíček,…
„Kde je Pepaaa?“
„Pepa má rande s nivou“ „… nebo je na malinách.“
„Aras má radši ženský,“ Bára.
„Ale já jsem v kuchyni, já jsem skoro ženská,“ Bob.
Bára: „Mně je zima.“
Luky: „Tak poslouchej rychle.“
Proč můj tabák smrdí jako kmín?
